Šin’ičiró Tomonaga

Šin’ičiró Tomonaga
Narození31. března 1906
Tokio
Úmrtí8. července 1979 (ve věku 73 let)
Tokio
Příčina úmrtírakovina hlavy a krku
Alma materKjótská univerzita
Třetí vyšší škola
Povoláníteoretický fyzik, profesor, fyzik a výzkumník
ZaměstnavateléTokijská pedagogická univerzita
Tokijská univerzita
RIKEN
Lipská univerzita
Institut pro pokročilé studium
OceněníCena Asahi (1946)
Bunka kóróša (1952)
Řád kultury (1952)
Lomonosovova zlatá medaile (1963)
Nobelova cena za fyziku (1965)
… více na Wikidatech
RodičeSandžúró Tomonaga
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Šin’ičiró Tomonaga (japonsky 朝永 振一郎, Tomonaga Šin’ičiró, anglickým přepisem Sin-Itiro Tomonaga; 31. března 1906, Tokio, Japonsko – 8. července 1979, Tokio) byl japonský vědec, jedna z nejdůležitějších osobností teoretické fyziky, nositel Nobelovy ceny za fyziku za rok 1965 za práce v oblasti kvantové elektrodynamiky. Nobelovu cenu získal spolu s Julianem Schwingerem a Richardem Feynmanem.

Život

Šin’ičiró Tomonaga se narodil 3. října v Tokiu a už na základní škole ho bavila a výborně mu šla matematika a fyzika. Tomonaga studoval na téže univerzitě, kde učil i jeho otec, který byl profesorem filosofie na císařské univerzitě v Kjótu. Studoval zde i se svým věrným přítelem Jukawou (湯川 秀樹) a po skončení studia zde i přednášel. V letech 19371939 studoval jadernou fyziku na studijním pobytu na univerzitě v Lipsku; studoval též kvantovou teorii pole u Heisenberga. Po návratu do vlasti se stal profesorem na univerzitě v Tokiu, kde začal vést skupinu specializovaných badatelů v teoretické fyzice.

Svoji pozornost věnoval Tomonaga některým teoretickým problémům jaderné fyziky. Již v doktorské práci se zabýval otázkou vnitřního tření a tepelné vodivosti jaderných materiálů. Ve svých pozdějších letech se převážně věnoval mezonové teorii a studiu struktury mezonových polí kolem nukleonů. V roce 1942 předložil formulaci konvergence v kvantové teorii pole a teprve až v období druhé světové války vytvořil vlastní teorii mikrovlnného systému. Také objasnil pohyb elektronů v magnetronech a vypracoval unifikovanou teorii mikrovlnných systémů skládajících se z vlnovodu a dutinového rezonátoru.

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech