Roger Penrose

Roger Penrose
Roger Penrose v roce 2011
Narození	8. srpna 1931 (92 let) Colchester, Essex, Spojené království Spojené království
Národnost	britská
Alma mater	Univerzita v Cambridgi
Pracoviště	Princetonská univerzita Oxfordská univerzita
Obory	matematika, teoretická fyzika, kosmologie
Známý díky	Hawkingovo záření
Ocenění	Wolfova cena za fyziku (1988) Copleyho medaile (2008) Nobelova cena za fyziku (2020)
Manžel(ka)	Joan Isabel Wedge (1959–1981) Vanessa Thomas (od 1988)
Rodiče	Lionel Penrose a Margaret Leathes
Příbuzní	Shirley Hodgson, Jonathan Penrose[1] a Oliver Penrose[1] (sourozenci) Roland Penrose (strýc)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sir Roger Penrose (* 8. srpna 1931, Colchester, Essex) je anglický matematický fyzik a matematik, znám především svými příspěvky k obecné relativitě, kosmologii a k teorii zobecněných inverzí matic. Mezi jeho přínosy patří např. spolupráce na objevu Hawkingova záření. Je také rekreačním filosofem. V roce 2020 obdržel Nobelovu cenu za fyziku, za predikci vzniku černých děr na základě obecné teorie relativity.

Život a vědecká dráha

Mladá léta

Narodil se do rodiny, ve které byla matematika významný spojovací prvek zálib téměř každého člena rodiny. Jeho otec byl vystudovaný genetik, ale matematika byla jeho velkou zálibou, jeho starší bratr vystudoval matematiku i fyziku. Jeho mladší bratr se stal desetinásobným britským šachovým mistrem a jeho matka byla lékařka.

Studium

Jeho zálibami byla matematika a biologie, ještě před počátkem studia matematiky na Univerzitě v Cambridgi se mezi jeho vytoužená povolání ocitla mozková chirurgie. Při výběru vysokoškolského studia váhal mezi studiem matematiky a biologie, rozhodl se pro matematiku. Narazil však na značný odpor svého otce, který byl toho názoru že jako matematik nebude mít schopnost uživit se. On však na svém rozhodnutí trval, a tak jej děkan cambridgeské univerzity podrobil testu, ve kterém předpokládal, že vyřeší pouze polovinu daných matematických úloh. On však všechny úlohy vyřešil ještě před vypršením časového limitu, otec tedy ustoupil.

Vědecká dráha

Vystudoval topologii, ale téměř celý život se zabývá teoretickou fyzikou. V 60. letech 20. století se věnoval obecné teorii relativity a jejím důsledkům na astrofyziku a kosmologii.

Roku 1988 získal spolu se Stephenem Hawkingem Wolfovu cenu za fyziku. Rok poté vydal svoji první knihu s názvem Císařova nová mysl, roku 1994 vydal Stíny mysli a roku 1997 konečně Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, ve které se zabývá svou teorií, která pracuje s myšlenkou, že lidská mysl je jev na rozhraní mezi kvantovou fyzikou a fyzikou makrosvěta.

Rovněž je autorem tzv. Penroseova dláždění. Jde o geometrickou konstrukci, kterou lze vydláždit rovinu pomocí malého počtu druhů dlaždic, a to tak, aniž by se vzorek dláždění kdekoli opakoval.

Byl učitelem fyzika Stephena Hawkinga, ten však některé jeho teorie odmítal a označoval je za „kacířské“.^[zdroj?]

Spolu s anesteziologem Stuartem Hameroffem razí kontroverzní kvantovou teorii mysli zvanou „orchestrovaná objektivní redukce“ (orchestrated objective reduction).^[2]

Jeho Erdősovo číslo je 3.

Názory

Penrose je ateista.^[3] Věří však v (kvantový) posmrtný život.^[4]

Publikace v češtině

• Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl, Mladá fronta 1999, ISBN 80-204-0780-4
• Cykly času: Nový pozoruhodný pohled na vesmír, Argo a Dokořán, 2013, ISBN 978-80-7363-520-6
• Stephen Hawking, Roger Penrose: Povaha prostoru a času, Argo 2019, ISBN 978-80-7363-936-5

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Roger Penrose na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.