Wilhelm Wien

Wilhelm Wien
Narození13. ledna 1864
Parusnoje
Úmrtí30. srpna 1928 (ve věku 64 let)
Mnichov
Alma materUniverzita v Göttingenu
Mnichovská univerzita
Humboldtova univerzita
PracovištěMnichovská univerzita
RWTH Aachen
Univerzita Giessen
Juliova-Maxmiliánova univerzita ve Würzburku
Fyzikálně-technický spolkový ústav
Oboryfyzika, záření a teplo
OceněníNobelova cena za fyziku (1911)
Maxmiliánův řád pro vědu a umění (1925)
Guthrieho přednáška (1925)
Manžel(ka)Luise Mehler
DětiKarl Wien
PříbuzníMax Wien (bratranec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Wilhelm Carl Werner Otto Fritz Franz Wien (13. ledna 1864, Gaffken, Prusko – 30. srpna 1928, Mnichov, Německo) byl německý fyzik. V roce 1911 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev zákona, podle něhož je maximum záření černého tělesa na vlnové délce tím kratší, čím vyšší je teplota tělesa. Wienova argumentace přispěla k formulaci kvantové mechaniky.

Život a působení

Narodil se v pruském Gaffkenu (dnes Primorsk, Rusko) v rodině zámožného statkáře, ale rozhodl se studovat fyziku. V letech 1880-1882 studoval na městské škole v Heidelbergu a pak na univerzitách v Göttingenu a v Berlíně. Pracoval v laboratoři Hermanna Helmholtze, kde roku 1886 obhájil doktorát na téma rozptylu světla na různých kovech. V letech 1896-1899 přednášel na TH Aachen, roku 1900 nahradil Wilhelma Conrada Röntgena na univerzitě ve Wurzburgu a roku 1919 v Mnichově.

Roku 1896 empiricky odvodil zákon záření černého tělesa. Jeho kolega Max Planck, který nedůvěřoval empirickým zákonům, ho odvodil z elektromagnetické teorie a opravil jeho chybu v oblasti nižších teplot (Planckův zákon). Wienův posunovací zákon, který stanoví vztah mezi teplotou černého tělesa a frekvencí maxima vyzařované energie, je stále užitečný. Wien byl přesvědčen, že všechna hmota je elektromagnetického původu a roku 1900 navrhl vzorec m = (4/3) E / c² pro vztah mezi elektromagnetickou masou a energií. Téhož roku publikoval Wien Lehrbuch der Hydrodynamik (Učebnice hydrodynamiky).

Wien byl také politicky činný jako konzervativní nacionalista, nepatřil však k zastáncům "německé fyziky" a naopak uznával dílo Alberta Einsteina.

Jeden z kráterů na Marsu nese jeho jméno.

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech