Konstantin Novoselov

Konstantin Sergejevič Novoselov
Narození23. srpna 1974 (49 let)
Nižnij Tagil
Alma materDistanční fyzikálně-technická škola při Moskevském fyzikálně-technickém institutu (1988–1991)
Moskevský fyzikálně-technický institut (1991–1997)
Radbodova univerzita v Nijmegenu
PracovištěInstitut pro problémy technologie mikroelektroniky a vysoce čistých materiálů (1997–1999)
Národní singapurská univerzita
Radbodova univerzita v Nijmegenu
Manchesterská univerzita
Oboryfyzika a grafen
Známý díkyobjev grafenu
OceněníClarivate Citation Laureates (2008)
Innovators Under 35 (2008)
Nobelova cena za fyziku (2010)
společník Královské společnosti (2011)
Knight Bachelor (2011)
… více na Wikidatech
Webwww.condmat.physics.manchester.ac.uk/people/academic/novoselov/
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Konstantin Sergejevič Novoselov (rusky Константи́н Серге́евич Новосёлов, Konstantin Sergejevič Novosjolov; * 23. října 1974 Nižnij Tagil) je rusko-britský fyzik známý pro objev grafenu, který učinil s Andrem Geimem a díky kterému v roce 2010 získali Nobelovu cenu za fyziku.[1] Nyní pracuje na University of Manchester.

Biografie

Narodil se roku 1974 do ruské rodiny v Nižním Tagilu na Sibiři (tehdejší SSSR, dnes Rusko).[2] Získal diplom na Moskevském fyzikálně-technickém institutu a Ph.D. si udělal na University of Nijmegen v Nizozemsku. V roce 2001 odešel na University of Manchester. Nyní má ruské i britské občanství.[3]

Publikoval více než 200 článků, které prošly peer review, např. na téma mezoskopické supravodivosti (Hallův efekt),[4] vynálezu tzv. gekoní pásky,[5] a grafenu.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Konstantin Novoselov na anglické Wikipedii.

  1. Announcement of the 2010 Nobel Prize in Physics [online]. Nobelova nadace, 5. října 2010 [cit. 2010-10-05]. Dostupné online. 
  2. Physics Nobel Honors Work on Ultra-Thin Carbon Film. New York Times. 5. října 2010. Dostupné online. .
  3. Graphene pioneers bag Nobel prize. Physics World. 5. října 2010. Dostupné online.  Archivováno 8. 10. 2010 na Wayback Machine..
  4. A. K. Geim et al.. Non-Quantized Penetration of Magnetic Field in the Vortex State of Superconductors. Nature. 2000, roč. 406. 
  5. A. K. Geim et al.. Microfabricated Adhesive Mimicking Gecko Foot-Hair. Nature Materials. 2003, roč. 2, s. 461–463. DOI 10.1038/nmat917. 
  6. A. K. Geim, K. S. Novoselov. The Rise of Graphene. Nature Materials. 2007, roč. 6, s. 183–191. DOI 10.1038/nmat1849. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Konstantin Sergejevič Novoselov na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Publikace na Astrophysics Data System
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech