Jang Čen-ning

Jang Čen-ning
Narození1. října 1922 (101 let)
Che-fej, An-chuej, Čína
BydlištěPeking
Alma materChicagská univerzita (1946–1948)
Pekingská univerzita
National Southwestern Associated University
Univerzita Čching-chua
Nankai University
Povolánífyzik, vysokoškolský učitel a teoretický fyzik
ZaměstnavateléUniverzita Čching-chua
Čínská univerzita v Hongkongu
Chicagská univerzita
Institut pro pokročilé studium
Stony Brook University
Univerzita v Leidenu
OceněníNobelova cena za fyziku (1957)
Guggenheimovo stipendium (1962)
Josiah Willard Gibbs Lectureship (1962)
Rumfordova cena (1980)
honorary doctor of the Fudan University (1984)
… více na Wikidatech
ChoťDu Zhili (1950–2003)
Weng Fan (od 2004)
RodičeYang Wu-chih
PříbuzníDu Yuming (tchán)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prof. Jang Čen-ning či Chen Ning Yang (tradiční čínština: 楊振寧; zjednodušená čínština: 杨振宁; pinyin: Yáng Zhènníng) (* 1. října 1922 Che-fej, An-chuej, Čína) je americký vědec, fyzik, čínského původu. Spolu s Li Čeng-taem nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 1957 za základní výzkumy tzv. zákona zachování parity, což je vedlo k významným objevům, které se týkají základních částic.[1]

Život a dílo

Jang Čen-ning se narodil 1. října 1922[pozn. 1] v Che-feji v provincii An-chuej jako syn profesora matematiky, který mu poskytl pečlivou výchovu a dbal na to, aby byl jeho syn v matematice dobrý. Po skončení studia na univerzitě Čching-chua poblíž Pekingu obhájil doktorskou disertační práci na universitě v Čching-tao, která byla za čínsko-japonské války přeložena do Kchun-mingu. V roce 1946 odjel Čen-ning do Spojených států; za prvé kvůli zrovna probíhající občanské válce v Číně, za druhé za prací. Zde pracoval nejprve na universitě v Chicagu u Fermiho, poté, v roce 1949, pracoval jako profesor teoretické fyziky v ústavu pro postgraduální studium v Princetonu.

Čen-ning věnoval svou pozornost především na teoretické problémy fyziky a speciálně na statistickou mechaniku a principy symetrie, o čemž svědčí i obsah jeho nejdůležitějších děl (viz níže).

Ve Spojených státech se také setkal se svým krajanem Li Čeng-taem, který se stal jeho žákem a se kterým začal trvalou vědeckou spolupráci a její plody byly ohromně významné pro teoretickou fyziku. Oba Číňané se projevili jako neobyčejně schopní badatelé. Oba se zabývali studiem přeměn subatomárních částic a společnými silami dokázali, že zákon zachování parity neplatí při každém vzájemném působením částic. Vědci, kteří se zaobírali tímto problémem, před jejich objevem nedokázali vysvětlit a dokázat některé zvláštnosti při proměnách tzv. K-mezonů, protože výzkumy všeobecně vycházely z principu symetrie, tedy z představy, která experimentálně nebyla potvrzena.

Čin-ning a Čeng-tao také dokázali, že jsou-li atomová jádra radiokobaltu při velmi nízké teplotě vystavena účinkům magnetického pole, vychylují se přesně jako magnetky do určitého směru. Po početných experimentech dospěli k závěru, že zákon zachování parity neplatí v případě tzv. slabých vzájemných působení.

Jang Čen-ning dostal za svůj přínos fyzice několik ocenění. Mezi nejvýznamnější patří výše uvedená Nobelova cena za fyziku (1957), nebo Národní medaile za vědu, která mu byla udělena v roce 1986.

Významné práce

  • Teorie shluků a molekulové spektrum
  • Příspěvky ke statistické teorii uspořádanost - neuspořádanost - transformace
  • Úhlové dělení jaderných reakcí

Další významnější ocenění

Odkazy

Poznámky

  1. V oficiálních dokumentech, počínaje pasem vydaným roku 1945, se uvádí nesprávné datum 22. října.[2]

Reference

  1. The Nobel Prize in Physics 1957. NobelPrize.org [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LI, Bing-An; DENG, Yuefan. Chen Ning Yang [online]. [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Jang Čen-ning na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Životopis na stránkách Nobelovy ceny
  • (anglicky) Oficiální homepage I
  • (anglicky) Oficiální homepage II
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech