Igor Jevgeněvič Tamm

Igor Jevgeněvič Tamm
Narození8. července 1895
Vladivostok
Úmrtí12. dubna 1971 (ve věku 75 let)
Moskva
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materEdinburská univerzita
Fyzikální fakulta Moskevské státní univerzity
Lomonosovova univerzita
Povoláníteoretický fyzik, vynálezce, vysokoškolský učitel a fyzik
ZaměstnavateléMoskevský fyzikálně-technický institut
Lomonosovova univerzita
OceněníNobelova cena za fyziku (1958)
Lomonosovova zlatá medaile (1967)
Stalinova cena
Řád rudého praporu práce
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
… více na Wikidatech
ChoťNataliya Shuyskaya
DětiJevgenij Igorevič Tamm
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Igor Jevgeněvič Tamm (rusky И́горь Евге́ньевич Тамм, Igor Jevgeňjevič Tamm; 26. červnajul./ 8. července 1895greg. Vladivostok, Rusko12. dubna 1971 Moskva, SSSR)[1] byl sovětský fyzik. Spolu s dalším sovětským fyzikem Iľjou Michajlovičem Frankem na základě klasické elektrodynamiky vypracoval přesnou teorii vzniku Čerenkovova záření. Za tuto práci obdržel v roce 1958 spolu s Pavlem Alexejevičem Čerenkovem a Iľjou Frankem Nobelovu cenu za fyziku.

Biografie

V letech 1913–1914 studoval fyziku na univerzitě v Edinburghu. Po návratu do Ruska dokončil své studium v r. 1918 na Moskevské státní univerzitě a dále pokračoval v akademické a pedagogické kariéře na sovětských univerzitách a v Akademii věd SSSR (akademik od r. 1953). V letech 1920–1944 úzce spolupracoval s prof. Mandelštamem[1]. Od r. 1934 byl šéfem teoretického oddělení v Ústavu L. N. Lebedova AV v Moskvě.[1]

Ve svých pracích se zabýval mnoha teoretickými problémy, mimo jiné i teorií atomového jádra, otázkami teorie relativity a kvantové fyziky a fyzikou kosmického záření. Za svou práci na vysvětlení vzniku Čerenkovova záření obdržel v roce 1958 Nobelovu cenu za fyziku. Významné jsou i jeho práce týkající se řízené termonukleární reakce, na kterých spolupracoval s A. D. Sacharovem. Spolu s ním navrhl reaktor s řízenou termonukleární fúzí označovaný jako „TOKAMAK“. V poválečných letech se také velmi významně podílel na vývoji termojaderné zbraně.

Reference

  1. a b c Igor Y. Tamm - Biography [online]. Nobelprize.org [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech