Ilja Frank

Iľja Michajlovič Frank
Iľja Frank
Iľja Frank
Narození23. října 1908
Petrohrad, Ruské impérium
Úmrtí22. června 1990
Moskva, RSFSR, SSSR
Místo pohřbeníVvěděnský hřbitov
Alma materLomonosovova univerzita (do 1930)
Ruská akademie věd
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléLebeděvův fyzikální institut (1934–1970)
Spojený ústav jaderných výzkumů v Dubně
Institute for Nuclear Research
OceněníStalinova cena (1946)
Nobelova cena za fyziku (1958)
Pamětní medaile 800. výročí Moskvy
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
Řád Cyrila a Metoděje
… více na Wikidatech
Nábož. vyznáníjudaismus
RodičeMikhail Frank
PříbuzníGleb Michajlovič Frank (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Iľja Michajlovič Frank (rusky Илья Михайлович Франк; 23. října 1908, Petrohrad, Rusko22. června 1990, Moskva, RSFSR, SSSR)[1] byl sovětský fyzik. V roce 1937 spolu s dalším sovětským fyzikem Igorem Jevgeněvičem Tammem na základě klasické elektrodynamiky vypracoval přesnou teorii vzniku Čerenkovova záření. Za tuto práci obdržel v roce 1958 spolu s Pavlem Alexejevičem Čerenkovem a Tammem Nobelovu cenu za fyziku.

Životopis

Narodil se 10. (23. října) 1908 v Petrohradě v rodině matematika (později profesora) Michaila Ljudvigoviče Franka a zdravotní sestry Jelizabety Michajlovny Frank (roz. Gracianova), krátce předtím, než se přestěhovali do Petrohradu z Nižního Novgorodu.

Otec budoucího fyzika Michail Ljudvigonovič Frank byl bratrem filozofa Semjona Franka a pocházel z proslulé moskevské židovské rodiny – jeho děd, Moisej Mironovič Rossijanckij, se stal v 60. letech 19. stol. jedním ze zakladatelů židovské komunity v Moskvě. Otec Ljudvig Sjemjonovič Frank, absolvent moskevské university, se přestěhoval do Moskvy z Provincie Vilnius během polského povstání (1863). Jako vojenský lékař se zúčastnil rusko-turecké války (1877–1878), byl mu udělen Řád svatého Stanislava a šlechty. Jeho strýc byl významný ruský filosof Sjemjon Ljudvigovič Frank, druhý strýc malíř, sochař, scénograf a ilustrátor knihy Leon (Lev V.) Zak (alias Leo Rossijanskij), který byl v 10. letech 20. stol., jeden z členů hnutí egofuturistů (pod poetickým pseudonymem Chrisanf).

Vědecká kariéra

Po promoci v roce 1930, matematicko-fyzikální fakulty Moskevské státní university, I. M. Frank pracoval v Leningradě v GOI u profesora A. N. Těrenina. Od roku 1934 pracoval v FIAN P. N. Ljebjeděva. V roce 1944 se Ilja Michajlovič stal profesorem na Moskevské státní universitě. V roce 1946 byl zvolen členem-korespondentem, v roce 1968 – akademikem Akademie věd SSSR.

V roce 1934, postgraduální student S. I. Vavilova P. A. Cherenkov zjistil, že nabité částice procházející při velmi vysokých rychlostech přes vodu a vyzařují světlo. I. M. Frank a I. E. Tamm dali teoretický popis tohoto efektu, ke kterému dochází, když se částice pohybují v prostředí s rychlostí přesahující rychlost fáze šíření světla v tomto médiu. Tento objev vedl k vytvoření nové metody pro detekci a měření rychlosti vysokoenergetických jaderných částic. Tato metoda má velký význam v moderní experimentální jaderné fyzice.

I. M. Frank zemřel 22. června 1990, pohřben byl v Moskvě na Vvěděnském hřbitově.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Франк, Илья Михайлович na ruské Wikipedii.

  1. Il´ja M. Frank - Biography [online]. Nobelprize.org [cit. 2010-02-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech