Otto Stern

Otto Stern
Narození17. února 1888
Żory
Úmrtí17. srpna 1969 (ve věku 81 let)
Berkeley
Místo pohřbeníSunset View Cemetery
Alma materVratislavská univerzita
Johanneum Breslau
Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolánífyzik, chemik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavateléHamburská univerzita
Rostocká univerzita
Univerzita Carnegie Mellon
Kalifornská univerzita v Berkeley
Spolková vysoká technická škola v Curychu
OceněníNobelova cena za fyziku (1943)
čestný doktor Spolkové vysoké technické školy v Curychu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Stern (17. února 1888, Żory17. srpna 1969 Berkeley) byl německý fyzik. V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za příspěvek k vývoji metody molekulárních svazků a objev magnetického momentu protonu.[1]

Životopis

Otto Stern se narodil v pruském městě Sohrau, dnes Żory v jižním Slezsku v Polsku, a studoval ve Vratislavi (Wroclav).
Svá studia dokončil na Vratislavské univerzitě v roce 1912 doktorátem z Fyzikální chemie. Poté následoval Alberta Einsteina na Karlovu univerzitu do Prahy a později na Spolkovou vysokou technickou školu do švýcarského Curychu. V roce 1915 se Stern habilitoval na Univerzitě Johanna Wolfganga Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem a v roce 1921 se stal profesorem na univerzitě v Rostocku. Roku 1923 však toto místo opustil a odešel pracovat do nově založeného Institutu fyzikální chemie na Hamburské univerzitě.

Po nástupu nacismu k moci v roce 1933 se však svého místa v Hamburku vzdal a přijal místo profesora fyziky na Carnegieho technickém institutu v americkém Pittsburghu a později na Kalifornské univerzitě v Berkeley.

Jako experimentální fyzik přispěl v roce 1922 společně s Waltherem Gerlachem při Sternově–Gerlachově pokusu k objevu a důkazu prostorového kvantování magnetického momentu atomu.[2]

V roce 1943 obdržel Nobelovu cenu za fyziku. Byla to první Nobelova cena v tomto oboru udělená od roku 1939. Stern obdržel tuto cenu sám a při jejím předávání nepadla žádná zmínka o Sternově–Gerlachově pokusu, neboť Walther Gerlach zůstal v nacistickém Německu a aktivně se spolupodílel na německém jaderném výzkumu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Otto Stern na anglické Wikipedii.

  1. The Nobel Prize in Physics 1943. NobelPrize.org [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Walther Gerlach & Otto Stern, "Das magnetische Moment des Silberatoms", Zeitschrift für Physik, V9, N1, pp. 353-355 (1922).

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech