Pavel Alexejevič Čerenkov

Pavel Alexejevič Čerenkov
Narození28. července 1904
Novaja Čigla
Úmrtí6. ledna 1990 (ve věku 85 let)
Moskva
Místo pohřbeníNovoděvičí hřbitov
Alma materVoroněžská státní univerzita
Povoláníjaderný fyzik, vynálezce a fyzik
ZaměstnavateléLebeděvův fyzikální institut
Moskevský energetický institut
Národní výzkumná jaderná univerzita
OceněníNobelova cena za fyziku (1958)
medaile Za udatnou práci za velké vlastenecké války 1941–1945
Stalinova cena
Medaile 100. výročí narození Vladimira Iljiče Lenina
jubilejní medaile 30 let vítězství ve Velké vlastenecké válce 1941–1945
… více na Wikidatech
Politická stranaKomunistická strana Sovětského svazu
ChoťMaria Putintseva
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel Alexejevič Čerenkov (rusky Павел Алексеевич Черенков; 15.jul./ 28. července 1904greg. Voroněž6. ledna 1990) byl ruský (sovětský) fyzik, který objasnil tzv. Čerenkovův efekt. Také se podílel na vývoji urychlovačů částic.

Život

Narodil se v rodině zemědělce a po absolvování základní školy a gymnázia roku 1928 úspěšně dokončil studium Fyzikálně-matematické univerzity ve Voroněži. Od roku 1930 pracoval ve fyzikálním institutu AV SSSR v Moskvě, kde se vypracoval až na vedoucího oddělení a současně vyučoval jako profesor v Moskevském energetickém institutu.

Společně se Sergejem Vavilovem se zabýval luminiscencí uranových solí při ozařování γ zářením. V roce 1934 Čerenkov pozoroval záření modrého světla z láhve vody vystavené radioaktivnímu ozařování. Tzv. Čerenkovův efekt spojil s působením elektronů, uvolněných gama zářením. Jev vysvětlili fyzici Frank a Tamm, jako vlny, vznikající pohybem elektronů rychlostí vyšší, než je rychlost světla ve vodě.

Později se věnoval studiu kosmického záření, zejména vícenásobné ionizaci molekul v druhotné složce kosmického záření.

V roce 1940 získal Čerenkov vědeckou hodnost doktor fyzikálně-matematických věd. V roce 1953 se stal profesorem experimentální fyziky.

Čerenkov byl vyznamenán státní cenou SSSR a to v letech 1946, 1951 a 1977. V roce 1958 se Pavel Alexejevič Čerenkov stal spolu s Iljou Michajlovičem Frankem a Igorem Jevgeňjevičem Tammem laureátem Nobelovy ceny za objev čerenkovova záření.

Odkazy

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Alexejevič Čerenkov na Wikimedia Commons
  • Fotografie P. A. Čerenkova
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech