Alfred Kastler

Alfred Kastler
Rodné jménoFrédéric Henri Alfred Kastler
Narození3. května 1902
Guebwiller
Úmrtí7. ledna 1984 (ve věku 81 let)
Bandol
Místo pohřbeníBures-sur-Yvette
Alma materPřírodovědecká fakulta v Paříži (do 1935)
École normale supérieure
Povolánífyzik, básník, vysokoškolský učitel a výzkumník
ZaměstnavatelPřírodovědecká fakulta v Paříži
OceněníCena Félixe Robina (1946)
Holweckova cena (1954)
C.E.K. Mees Medal (1962)
Zlatá medaile Národního centra vědeckého výzkumu (1964)
Cena tří fyziků (1965)
… více na Wikidatech
DětiClaude Kastler
Daniel Kastler
Funkcepředseda (Akce proti hladu; 1979–1984)
předseda (Sdružení bývalých studentů, studentů a přátel École normale supérieure)
předseda (Francouzský optický výbor)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Kastler (3. května 1902, Guebwiller – 7. ledna 1984) byl francouzský fyzik německého původu. V roce 1966 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev a rozvoj optických metod a studium hertzovských rezonancí v atomech.[1]

Studoval v lyceu Bartholdi v Colmar, v Alsasku a potom od roku 1921 na École Normale Supérieure v Paříži. Po studiích, v roce 1926 začal učit fyziku v lyceu v Mulhouse a pak na univerzitách v Bordeaux, Clermont-Ferrand a Lovani. Pak se vrátil na École Normale Supérieure, když mu to nabídl Georges Bruhat. Učil zde poté v letech 1941–1968.[2] Po obdržení Nobelovy ceny v roce 1966 byl prezident výboru Institut d'optique théorique et appliquée. V letech 1968-1972 byl ředitelem Národního centra vědeckého rozvoje. Angažoval se v hnutí za jaderné odzbrojení.

Vytvořil metodu "podráždění" atomů světelnými nebo rádiovými vlnami. Takto "podrážděné" atomy dosáhnou vyšších energetických stavů. Kastlerovi šlo o studium struktury atomu, ale shodou okolností touto technikou otevřel cestu vývoji maseru a laseru.[3]

Spolupracoval s Jeanem Brosselem na výzkumu v oblasti kvantové mechaniky a spektroskopii. Čtyřicetiletá práce dvojice Kastler a Brossel ovlivnila mnoho mladých fyziků ve Francii. Po dvojici byly v roce 1994 přejmenovány laboratoře na Laboratoire Kastler - Brossel.

Reference

  1. Alfred Kastler - Facts. www.nobelprize.org [online]. [cit. 2018-06-10]. Dostupné online. 
  2. Alfred Kastler | French physicist. Encyclopedia Britannica. Dostupné online [cit. 2018-06-10]. (anglicky) 
  3. SULLIVAN, Walter. DR. ALFRED KASTLER, 81, NOBEL PRIZE-WINNER, DIES. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-06-10]. (anglicky) 

Literatura

  • Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Nositelé Nobelovy ceny za fyziku
1901–1920
1921–1939
1943–1960
1961–1980
  • Robert Hofstadter / Rudolf Mössbauer (1961)
  • Lev Landau (1962)
  • E. P. Wigner / Maria Göppert-Mayer / J. Hans D. Jensen (1963)
  • Charles Townes / Nikolaj Gennadijevič Basov / Alexandr Prochorov (1964)
  • Šin’ičiró Tomonaga / Julian Schwinger / Richard Feynman (1965)
  • Alfred Kastler (1966)
  • Hans Bethe (1967)
  • Luis Alvarez (1968)
  • Murray Gell-Mann (1969)
  • Hannes Alfvén / Louis Néel (1970)
  • Dennis Gabor (1971)
  • John Bardeen / Leon Cooper / John Schrieffer (1972)
  • Leo Esaki / Ivar Giaever / Brian Josephson (1973)
  • Martin Ryle / Antony Hewish (1974)
  • Aage Bohr / Ben Mottelson / James Rainwater (1975)
  • Burton Richter / Samuel Ting (1976)
  • Philip Warren Anderson / Nevill Mott / John Hasbrouck van Vleck (1977)
  • Pjotr Leonidovič Kapica / Arno Allan Penzias / Robert Woodrow Wilson (1978)
  • Sheldon Lee Glashow / Abdus Salam / Steven Weinberg (1979)
  • James Watson Cronin / Val Logsdon Fitch (1980)
  • 1981–2000
  • Nicolaas Bloembergen / Arthur Leonard Schawlow / Kai Siegbahn (1981)
  • Kenneth G. Wilson (1982)
  • Subrahmanyan Chandrasekhar / William Alfred Fowler (1983)
  • Simon van der Meer / Carlo Rubbia (1984)
  • Klaus von Klitzing (1985)
  • Ernst Ruska / Gerd Binnig / Heinrich Rohrer (1986)
  • Johannes Georg Bednorz / Karl Alexander Müller (1987)
  • Leon Max Lederman / Melvin Schwartz / Jack Steinberger (1988)
  • Norman Foster Ramsey / Hans Georg Dehmelt / Wolfgang Paul (1989)
  • Richard Edward Taylor / Henry Way Kendall / Jerome Isaac Friedman (1990)
  • Pierre-Gilles de Gennes (1991)
  • Georges Charpak (1992)
  • Russell Alan Hulse / Joseph Hooton Taylor (1993)
  • Bertram Brockhouse / Clifford Shull (1994)
  • Frederick Reines / Martin Lewis Perl (1995)
  • David Morris Lee / Douglas Dean Osheroff / Robert Coleman Richardson (1996)
  • Steven Chu / Claude Cohen-Tannoudji / William Daniel Phillips (1997)
  • Robert B. Laughlin / Horst Ludwig Störmer / Cchuej Čchi (1998)
  • Gerardus 't Hooft / Martinus J. G. Veltman (1999)
  • Žores Ivanovič Alfjorov / Herbert Kroemer / Jack Kilby (2000)
  • 2001–2020
  • Eric Cornell / Wolfgang Ketterle / Carl Wieman (2001)
  • Raymond Davis mladší / Masatoši Košiba / Riccardo Giacconi (2002)
  • Alexej Abrikosov / Vitalij Ginzburg / Anthony Leggett (2003)
  • David Gross / David Politzer / Frank Wilczek (2004)
  • Roy Glauber / John Hall / Theodor Hänsch (2005)
  • John C. Mather / George Smoot (2006)
  • Albert Fert / Peter Grünberg (2007)
  • Jóičiró Nambu / Makoto Kobajaši / Tošihide Masukawa (2008)
  • Charles Kuen Kao / Willard Sterling Boyle / George E. Smith (2009)
  • Andre Geim / Konstantin Novoselov (2010)
  • Saul Perlmutter / Adam Riess / Brian Schmidt (2011)
  • Serge Haroche / David J. Wineland (2012)
  • François Englert / Peter Higgs (2013)
  • Isamu Akasaki / Hiroši Amano / Shuji Nakamura (2014)
  • Takaaki Kadžita / Arthur B. McDonald (2015)
  • David J. Thouless / Duncan Haldane / Michael Kosterlitz (2016)
  • Rainer Weiss / Barry Barish / Kip Thorne (2017)
  • Arthur Ashkin / Gérard Mourou / Donna Stricklandová (2018)
  • James Peebles / Michel Mayor / Didier Queloz (2019)
  • Roger Penrose / Reinhard Genzel / Andrea Ghezová (2020)
  • 2021–
    Autoritní data Editovat na Wikidatech